Posledne jsme psala o Wimbledonu, ale co bylo dal v srpnu a zari? Shrnula bych to tim, ze jsem si prošla různými obdobími a ted zpetne kdyz se na to podivam tak se musim omluvt vsem, ktere jsem otravovala svoji spatnou náladou. Ale jednoduše řečeno na zacatku srpna me přepadla krize- videla bych to jako kombinaci vice faktoru- zvláštního pocasi, dlouhe doby pryc od domova, konec Keithovy stáže v našem týmu, Tiago na dovolene a pro me hodne prace, novy projekt, ktery ze zacatku byl hodne náročný na ponoření se do nej a seznámeni se se všemy detaily, proste takova beznadějně špatná nálada, kdy jsem hledala sama sebe a duvody k tomu byt veselá... Dneska uz to umim pojmenovat, a vim čeho se vyvarovat pro priste. A hlavne take musim poděkovat tem, kteri me v tomto období povzbuzovali, snažili se rozveselit a navest na správnou cestu...:-)
Nálada se mi zlepšila, kdyz se vrátil Tiago z Portugalska. Ze je to muj nejbližší přítel v Londyne vsichni vime, ale po tech dvouch těžkých tydnech, jsem byla neuveritelne rada ze je zpet a mame pred sebou posledni tyden v praci, nez poletime do Cech. Vlastne to nase kazdodenni planovani u obeda celeho výletu uz nas naladilo do českého módu :-) letěli jsme v sobotu rano a Tiago zůstával do pondeli vecer- v Anglii byl státní svatek.
Cely prodlouženy vikend v Praze byl naprosto paradni- obrovskou zásluhu na to meli nasi hostitelé Olda s Michalem, kteri se o nas starali naprosto královsky, ze ani nevim kdy jim to budeme moct oplatit, treba nekdy v Londýně;-) shrnutí bude nelepší slovy Tiaga, ktery prohlasil, ze čekal ze se mu bude Praha a ČR libit, ale realita naprosto překonala veškerá očekávání. A pro me to byla snad take nejhezčí návštěva Prahy v celem mem dosavadním zivote. Clovek si uvědomí a docent některé veci, az kdyz je nejakou dobu nema. Takze pro me to bylo nadherne pocasi, neskutečný klid a pohoda( oproti 10 mil hektickému Londýnu) krása a hlavne pocit domova. Pocasi nam přálo, byli jsme v Praze- kde nas neprazaky mimochodem Tiago strčil do kapsy napr vědomostmi o orloji, a pak nas konstantne dostával otázkami vsechno druhu a detaily, ktere nas ani nezaujaly. :-) take jsme si udělali vylet na Karlstejn a okoli se zatopený lomem Velka Amerika. Děkujeme Oldovi za paradni projížďku českou krajinou! Ochutnali jsme prave české koláče, Tiago se naučil skoro plynně česky. Nakoupil si suvenýry a hlavne české oplatky a dalsi typické potraviny, o kterých mi básni jeste dodnes. Prošli jsme Petrin, x-krát Karlův most a staré mesto. A užili si Oldovu nepřekonatelnou 5* kuchyni a paradni společnost obou.
Nekdy si clovek rika, co vsechno se da za tri dny stihnout a kolik zazitku vam to přinese. :-) po Tiagove odletu zpet do Londyna me čekal fajn vecer se spolužáky farmaky. A následující den cesta domu. Kde jsem se take snazila videt s kym se dalo. A hlavne jsem se těšila na svatbu Kaji a Honzy. To ze jsem se přejedla svatebních kolacků( na ktere jsem se mimochodem těšila uz mesic předem;) a dalších zakusku, je jasny fakt. Ale nejdulezitejsi byl ten velky den, ktery se naprosto vydařil a našim novomanželům urcite utkvi v paměti jako krásná vzpomínka. Obřad venku na hrázi rybníka Datlika mel sve osobité kouzlo a pocasi vsem přálo. Pro me byl moc krasny moment rano v 6 hodin, kdy jsem molo zdobila, jak bylo vsude ticho a klid. V prostřed rybníka si spokojeně plaval par labuti, kachny jsem ani nepocitila, kapři skákali ven se podivat jestli jejich panu baštýři a jeho nastávající mladé pani vse připravuji pekne důkladně. Z rakosi na to vsechno dění dohlížel vodnik a pan rybníka. At uz to zni jakkoli naivně, tu hodinu co jsem tam v te ranni rose a mlze ztravila si budu pamatovat vzdycky a přeji Kaje a Honzovi aby si toho krásného mista užívali, co to pujde.
Tyden utekl jako voda, zazitku a vsech schůzek s přáteli bylo dostatek, krasny relax a na čerpání sil na nadcházející hektické období v praci. Ale jak jsem zacala přiznáním krize, tak ted budu pokracovat tim, ze ta dovolena prisla v naprosto pravý cas a mela jsem dost odpočinku na to si urovnat myslenky a vratit se s pocitem, ze dokazu vsechno co si budu prat, ze clovek kdyz ma kolem sebe spravne lidi, kteri ho podpoří je silnější, a zvlast kdyz si dokáže přiznat kde ma mezery na ktere se musi soustředit.
Takze ted jsem mela 3 maximálně hektické tydny, ale jsem na sebe pyšná, protoze jsem je zvládla s přehledem, klidnou hlavou, dostalo se mi pochvaly a uznáni za praci a energii, kterou jsem do toho vložila.
Potkala jsem take novou kamarádku, farmaceutka z Rumunska, ktera pracuje na našem patře v oddělení kontroly kvality, je stejne stará jako ja, bydli hodne blizko ode me a hlavne si rozumíme v mnoha ohledech. Nekdy se mi zda, ze clovek potkává spravne lidi ve správný okamžik, a ze to ma zivot naplánované tak aby vsechno dávalo smysl a my jsme rostli a rozvíjeli se.
Tento tyden letim vlastne podruhé. Naprosto na posledni chvili jsem byla přizvána na meeting do Varšavy, kde byli kolegove z expert marketingu z regionu centrální a východní Evropy, ktere mam vlastne od zacatku sveho působení v Londyne na starost, některé jsem osobne uz znala z únorového meetingu, ale některé jsem potkala prvně. Byly to moc fajn 2 dny, krasne pocasi ve Varšavě a hlavne úspěšný meeting a dobra nálada a pozitivni atmosféra.
Zbytek tydne byl hekticky, ale hlavne v tom smyslu, ze jsem potrebovala dodělat par veci pred svym odletem na tyden do Malagy.
A ted jsem tady nad oblaky plna nadšeni na to krasne pocasi a prodloužení léta v Andalusii. Prijde mi ze za ty posledni dva mesice jsem zase osobnostne vyrostla, uvědomila si důležitost některých priorit, naucila se o sobe par veci, poznala nove a inspirativní lidi...
Přeji vsem aby meli možnost poučit se z vlastních chyb, a ruznych životních situaci a nebáli se udelat kroky, ktere se treba zdají moc radikální, ale věřte mi ze kazdy ma na to aby dosáhl toho nejlepšího!
Krasny tyden a teste se na report z Malagy, my jdeme na přistání :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat