pondělí 31. března 2014

Week 8; Amsterdam to be added soon


Dva měsíce! Jsem zvědavá, kdy se přestanu divit tomu, jak to rychle utíká...:-)
Tenhle týden jsme měli jednodenní team meeting, který máme jednou za čtvrtletí. Taková sumarizace všeho podstatného, co se děje či co je v plánu. Každý dostane prostor se vyjádřit a seznámit ostatní na čem pracuje a jaký je průběh. Myslela jsem si, že tam nemám moc co říct, ale když jsem si sepsala seznam, tak toho zase tak málo není. Další věc, kterou jsem se tady o sobě dozvěděla je, že umím celkem dobře prezentovat a nebát se mluvit před publikem, asi praxe z lékárny nebo co;-))

Každopádně jsem zase dostala obrovskou pochvalu, za své prezentační schopnosti, zajímavě a vtipně podané a udržující pozornost! Tohle budu mít asi díky Toastmasters! Nejlepší na celém meetingu byla samozřejmě společná večeře. David, naš šéf navrhl společnou procházku směrem k restauraci asi 30min od GSK Housu, která se protáhla skoro na hodinu, protože kdyz jsme došli k te, co si myslel, ze zamluvil zjistili jsme, že to ona není a museli pokračovat podél Temže ještě o kus dál:-) ale vlastně to byla výborná teambuildingová akce;-) s Tiagem jsme zjistili, ze Prasad kolega z Honkongu co dohlíží na Asia/Pacific market, je také farmaceut, pokecala jsem si s Juanem z Madridu španělsky, Andy si ze mě dělal srandu, ze jsem vypadala odpoledne pěkně znuděná- a to jsem se opravdu soustředila, tak nevím jak na to přišel;-) a druhý Andy z týmu, ten co létá každy týden z Holandska nás zase bavil paradnimi historkami a povídali si o písničkách, které máme nejraději... 

Hlavně nás s Tiagem všichni moc motivují tím, ze nás podporují a neustále chválí...
Od středy jsem měla celý dům sama pro sebe, jako žádná party se nekonala, jen to bylo poprvé, tak to bylo jiné... Ve čtvrtek se sama naučila jak poslat email 500 lidem najednou a personalizovat ho pro každého adresáta. A pátek uz nějak rychle utekl, příští týden v úterý je ten můj webinar, takže přípravy vrcholí... 

V 15:30 jsem odcházela z práce, rychle domu pro kufr a frrr na letiště směr Amsterdam! :-) tenhle post pravě teď píšu v letadle směrem domu a uz jdeme na přistání, tak popis parádního víkendu v Amstru dokončim až budu zase pevně stát nohama na zemi! :-)

OK, je pondělí skoro půlnoc a žádné dopisování se nekoná, protože mám asi milion věci na seznamu zařídit před úterním webinarem! :-) včera jsem dorazila domu v deset vecer, ráno uz byla v 8 v praci, uplne první, tak jsem si mohla vybrat místo, které se mi líbilo. Pak jsem se během dne dozvěděla, že je v planu další večeře, se kterou jsem vůbec nepočítala, ale Marie (moje line manažerka -přímá nadřízená) mě přesvědčila, ze bych tam měla být a že mi jen zapomněla poslat pozvánku. :-) 
Maximálně luxusní indická restaurace hned vedle Westminster Abbey, s cenami tak vysokými, že jsem se až cítila, že tam nemám co dělat;-) 
Vypadá to, že tady cele dny neděláme nic jiného než, že chodíme na tyhle opulentní večeře, ale všichni jsme se dnes shodli, že je to jen shoda náhod:-)

Amsterdam si také zaslouží vlastní příspěvek, tak snad to doženu brzy a přidám na FB i par úžasných fotek! 

sobota 29. března 2014

Manchester

Manchester- město fotbalu, studentu, na severu a hlavně místo, kde ještě par měsíců studuje Michal- můj nejvíc srandovni kamarad z Pardubic, kterého prostě musíte mít rádi, jen co ho potkáte;-) zname se díky Toastmasters, takže ani ne moc dlouho, ale je tak bezprostřední a správně drzej, ze si ho člověk hned oblibí;-) první veta co mi řekl po moji řeči v Toastmasters byla: "To ale všechno nebylo z tvojí hlavy, že jo?" Zádný "ahoj, ja jsem Michal, rad te poznavam, blablabla..." Na kluka co nechodil na nás vyhlášený Dašák/gympl ;-) ma obrovsky přehled, na všechno vám poví svůj názor a hlavně ma věcně pozitivni náladu! :-)

Pokud jste průměrný občan Anglie/ Londýna s největší pravděpodobností si seženete jízdenku na vlak a za 2,5hod jste v Manchestru, ale to proste Helena neudělá, ona tam musela jak královna letět ;-)) jako kdo by nevyužil slevy na britsh airways, zvlášť kdyz to ve finále vyjde levněji než ten vlak:-) trosku si ze mě na toto téma dělali v praci srandu;-)

Let trva 45 min:-) v letadle jsem si poprvé poradně uvědomila, co pro mě Londýn znamená. Neumím to presne popsat, ale nějak ten pocit, ze jsem na to všechno mohla pohlednout z výšky, to ze jsem Londýn po 2 měsích opustila mi ukázal věci z jiné perspektivy. Asi to souvisi s tím, ze letadla mám hrozne rada a pokaždé kdyz jsem někam letěla neslo to s sebou nějakou pořádnou změnu. Anyway, za tech par min co jsem letěla na sever, mi došlo, ze Londýn se pro mě stal skvělým domovem, do práce chodím strašně rada, nabijí mě to, ze jsem tlačena do toho, učit se novým vecem, věřit sama v sebe, dokazovat sobě k okolí, ze si tuhle šanci tady opravdu zasloužim! Život je teď a to, ze něco nejde nebo není možné proste jako možnost neexistuje, kdyz mate chuť uspět! :-) tak to by bylo ve zkratce  moje filozofické okénko z  pobytu v mracich;-)

Dva týdny jara v Londýně Manchestrem zkoncily, pěkně jsem se připravila, měla s sebou zase kabát a rukavice a i tak mi občas byla zima. Bylo moc fajn dva dny mluvit jenom česky, vzájemně vtipkovat o sebemenších blbostech:-) Michal mi toho ukázal celkem dost, jenom fotbalový stadion jsme vynechali, to mě fakt nezajímá;-) uz vidím jak si velká čast z vas teď říká, jaky jsem barbar;-)) 

Nejvíc mě na výletě dostal fakt, ze jsem si cely život myslela jak byly dinosauri gigantičtí- prostě zkreslené představy z filmu typu Godzilla;-) Michal mě vzal do muzea, co patří k univerzite a tam byla kostra Tyranosaurus Rex, největší živočich atd. Hele ja byla zklamaná kdyz jsem ti viděla, on byl uplne malý! Na délku asi 12,5m a do výšky nějakých 6-7m! Jako sorry, ale ja čekala obludu, co rozšlapuje mrakodrapy a ocasem odhazuje autobusy jako dětské hračky;-) prostě blondýna, jak jinak a navic z Dašáku, viď Míšo;-))


Bylo by super slyšet Michaluv názor na moji návštěvu. Vsadím se, že by to bylo nějak takhle: " hmm, bezva takže teď si dva dny neopočinu a na věci do školy ani nešáhnu, protože se sem ke mě pozvala Helča na návštěvu. Jako ja jsem jí to sice slíbil, ale že to vezme tak vážně, to už jsem nečekal. A navic ona sem leti letadlem!! Kdo by sem z Londýna letěl letadlem!!! To pri ni budu muset na letiště, aby se zas někde neztratila, je to pořad holka z Dašáku...
Paráda, tak uz je tady, jako první dojem dobry, ani na mě zatím moc nemchruje s tím, ze žije v Londýně. Vezmu ji na večeři tady do jedné z milionu indických restauraci, at pozná pravou chuť Manchestru. 
Sobota- cely den mě nutila chodit po městě, ja tady mám kolo, tři roky jsem toho tady nenachodil jako dneska! Vzal jsem ji na našeho tyranosauruse do muzea a madam se zdál MALEJ!??? No to uz jsem z ni fakt nemohl! Jo a to jsem jeste nezmínil, ze mi k snídani ráno na posezení vypila litr mléka s nesquickem! Celou cestu remcala, ze ma hlad a je ji zima, ze tu moc fouká vítr a prší. To jako v Londýně nemají nebo co?? Tohle je Anglie, ne nějaká vyhřátá poušť v Arizoně :-)
Ale abych neřekl, zas tak strašné to s ni nebylo, sice teď tady nemám co jist, protože mi snedla i zásoby vitamínu C, ale byla to i chvilema sranda. Sice si myslím, ze kupa věcí není z její vlastní hlavy, ale alespoň se člověk nenudi:-)..."

Jak říkám velmi povedený výlet! :-) Míšo, díky moc za fajn víkend a klidně využij komentářů dole a přidej další drby, co jsem už zapomněla;-))




Week 7

Uznávám, muj timemanagement ohledne psani blokových příspěvků není úplně idealni, ale na druhou stranu to vypovídá o tom, že mám pořad co dělat:-) 

Posledni zmínka byla (par hodin pred tim, nez jsem mela sraz s farmaceutkou Anně z Arizony a operní představení. Bylo to v nejkrásnější a nejteplejsi neděli, co jsem doposud v Londýně zažila, takže jsem si vzala pěkně šaty a sako a vyrazila, venku skoro 20C takže vidina krásného jarního večera. Kdyz jsem dorazila na hotel, tak se mě všechny tři holky z Arizony ptaly jestli mi není zima, a všechny mely dlouhe rukávy, kalhoty a zimní kabáty. Musely jsme se smát, protože to co tady bereme za teplo, je v Phoenixu považováno skoro za zimu:-) myslím, ze kontrast nás 4 musel byt dokonalý :-) 

BELLINI - I CAPULETI E I MONTECCHI, Italská opera se mi líbila moc! Jednak ta atmosféra, hudba a fakt ze sedím v hale plné lidí, v Londýně a můžu si to vychutnávat prostě protože chci, byla dokonalá.:-) zaručeně se podívám na program a vyrazím znova v budoucnu. Lístek těsně před představením nebyl vůbec drahý.


Heej, právě jsem si uvědomila nevýhodu vlastní lenosti;-) protože se vážně špatně vybavuje něco, co jsem dělala před dvěma týdny:-) musela jsem si projet záznamy v kalendáři teď, abych si osvěžila paměť :-D 
Po pracovní strance to byl velmi klidny týden, hodně lidí z týmu bylo na cestách různě po světě. Byl to týden, kdy jsem Tiagovi začala pomáhat vest záznamy o probíhajících/ukončených/ novych požadavcích v rámci eSales Aids projektu. Je to celkem maličkost, ale trochu času to zabere. Mě to pomáhá se dostat do obrazu, jak cely proces probíhá a Tiagovi to ulehčí v tř naloži práce co má. A navíc jsme si vytvořili naši skvělou cestu jak ti komunikujeme- s každým požadavkem na update,mi do mailu přidá jeden smajlík, takže si umíte představit moji emailovou schránku vecer, když se na update vrhám- smajlíků plno kolem do kola:-)

Pro ty, které to zajímá přidám stručnou sumarizaci co to eSales Aids projekt je. Pro lidi z lékáren bude naprosto ideální si představit návštěvu GSK reprezentanta a hned víte o čem mluvím. Všichni jsou vybaveni iPady, kde mají krátkou prezentaci, kterou vám ukazují a informují o novych produktech atd. Ja osobně si vybavim presne první návštěvu u nás v Pardubicích, kdy jsem si rikala, jak to mají vymakane a ze by mě zajímalo, kdo jim to vytváří, jestli oni sami atd- no prostě naivní představa. ;-) všechno se začíná tady u nás na globálním levelu:-) každé category oddělení si vytvoří tzv. Global master, který prochází x koly legálního schvalování. To potom mají k dispozici jednotlive země, které si podle svých představ vyberou slidy, informace, co potřebují, přeloží si to, a pak svoji ideální představu pošlou k nám, přesněji řečeno Tiagovi. Ten je kontaktni osobou pro všechny a postupuje jejich požadavky dal našemu IT teamu v Indii, který je v definovaných časových intervalech realizuje, vráti jemu, jde to zpět k zadavateli pro finální schválení a pak uz se publikuje na server, kde je to k dispozici všem reprezentantům. Celkem brnkacka ne;-) ve skutečnosti byste mohli byt aktivni 24hod/7days abyste každému požadavku z celého světa vyhověli. Tiago má denně tak 150 mailu a to zdaleka není jeho jediná povinnost. Hlavně to bere hrozně zodpovědně, že ho kolikrát musíme napominat, že si ma taky odpočinout. Postupně od něj ja přeberu CEE trh (centrální Evropu), aby se mu trochu odlehčilo. Celkem mě to baví, a hlavně se člověk naučí koordinovat více věci a pak taky získá kontakty ze zemi, které jsou ČR blízké!

Víkend jsem měla ve znamení výletu do Manchestru za Michalem, ale to uz je jiná story, takže si zaslouží vlastní příspěvek :-)

neděle 16. března 2014

Weeks 5 and 6

Pro začátek bych mohla přijít s výmluvou, proč jsem nic nenapsala minuly týden, ale žádná mě nenapadá:-) jednoduše jsem to v neděli nestihla a byla si jistá, že během týdne bude času dost. A ono nebylo...

Stručná charakteristika posledních dvou týdnů je -JARO. Až se mi to zda neuvěřitelné, ale za celou dobu pršelo možná jednou a málo. Každý den je slunečno a teplo, všechno kvete, třešně, magnolie, miliony narcisů a dalších  jarních kytek...

Teď právě sedím v parku, který je asi 5min od domu a píšu tenhle post. A to je přesně to, co dělá většina obyvatel Londýna. Když je krásně jsou parky plné lidí na procházce, se psy, dětmi, různých  skupin hrajících jakýkoli týmový sport... Život v Londýně se odehrává v parku, minulý víkend jsem byla v tom nejznámnějším, Hyde parku, a byla jsem doslova překvapená, jak nacpaný byl. A to se nebavíme o parcich, které obejdete za 5min a nevíte co dál. Dají se tady trávit  hodiny času. :-)

Další věc, co mi přijde strašně typická pro tuhle zemi, jsem zažila včera. Odpoledne jsem šla kolem antikvariátu tady kousek, doslova nacpaný knihami. Chvíli jsem se procházela mezi policemi, vybrala knížku, koupila ji a teď s ni tady sedím během nedělního odpoledne na slunci a užívám si jarní londýnské pohody:-)



Kromě zmiňovaného Hyde parku jsem minulý víkend byla v Regents parku, odtamtud pokračovala na Primrose Hill, odkud byl nádherný rozhled na město. A následoval Camden town market. Všichni  mi říkali jak úžasné místo to je, a moc jsem od toho neočekávala, byla jsem už v Notting Hillu, ale opak byl pravdou. Navíc tahle dvě místa se vůbec nedají srovnat, sice kousek od sebe a od centra ale člověk se cítí jako v jiném světě. 
Rozkládá se podél Camden kanálu, je čtvrtou nejnavštěvovanější atrakci v Londýně a odhaduje se, že každý víkend tam projde 100tis lidí, prostě jako by se celé Pardubice sebrali a jeli na trh do Valů, to by asi místní Vietnamci koukali ;-) oblečení, umělecké výtvory, starožitnosti a hlavně jedna část plná stánků s jídly ze všech koutů světa. Atmosféra neuvěřitelně nabitá pozitivní energií, hudbou a lidmi všech možných národností...

Byla jsem se také podívat na další toastmasters club, tenhle na meetingy jednou týdně, a bylo tam najednou spousta lidí, kteří buď byli v Čechách nebo měli nějaké známé/ vzdálené příbuzné odtamtud, tak je strašně bavilo si se mnou povídat:-)

Tenhle týden jsme s Tiagem byli na dvoudenním workshopu o project managmentu. Oba jsme byli rádi, že nakonec se pro nás uvolnila dvě místa ještě v tomhle březnovém, a nemuseli jsme čekat až do června. Pro oba dva to byla super zkušenost a lekce, protože s našim pharmacy vzděláním jsme se tyhle vědomosti moc rozvinuté neměli...
 
Ve čtvrtek po práci jsme měli s lidma z širšího týmu domluveny bar:-) hmm přišli jsme tam v šest a do sedmi byla happy hour na drinky, tak jsme zvládli během hodiny 4,do toho nějakou pizzu a asi v devět začala hrát kapela, kterou by nikdo na první pohled netypoval, že bude tak dobrá, takže jsme si i zatancovali:-) 
Žádná kocovina se v mém případě nekonala, ale shodou okolností jsem si v pátek ráno zapomněla doma při měnění kabelek svoji zamestnaneckou machrkartu, tak jsem se pro ni vracela a přišla do práce az v 9:20, takže se mě všichni ptali jestli jsem v pohodě.  Naprosto dokonale špatně načasováná náhoda :-) ale nakonec mi to věřili, protože oproti ostatním jsem opravdu svěže vypadala;-)

Dneska večer jdu do opery! Díky Facebooku jsem včera zjistila, že v Londýně je jedna známá farmaceutka z Tucsonu, tak se k nim připojím:-) Anne byla na svoji praxi když jsem já byla na Sepu v Tucsonu a tak na mě vlastně v nemocnici během vizit "dohlížela". Tak se těším, jak si popovídáme pořádně o tom, co všechno se od té doby změnilo...

To by bylo ve zkratce všechno, příští víkend mám v planu výlet do Manchestru, tak doufám, že mi tam Michal rezervuje podobné počasí jako mám teď tady v Londýně;-)


neděle 2. března 2014

Week #4

Wow, už utekl měsíc, co jsem sem přijela, kdo by to řekl, že to tak utíká!:-)

Jaro v Londýně
Tenhle týden byl asi zatím nejnáročnější, ale o to víc jsem si ho užila! V pondělí ráno jsem vyrazila přes půlku Londýna na úřad (jedna cesta trvala hodinu a pul), kde jsem měla domluvenou schůzku kvůli číslu pojištěnce- zdravotní, sociální a daně. Všechno proběhlo bez problémů, takže nejvíc mi zabrala ta cesta a také seznámení se s dalším typem dopravy tady-vlaky. Fajn je, že všechno spadá do jednotného systému, takže s Oyster card, může člověk použit busy, lodě, vlaky,metro a nemusí se řešit různé typy jízdenek.
V pondělí večer jsem šla zase na Toastmasters, byla jsem celkem překvapena velikostí skupiny, alespoň 40 lidí typuji. Při příchodu se mě hned table topic master zeptal jestli bych byla ochotná se do toho zapojit, tak jsem si řekla, že člověk stejně někde musí začít a TT mě vždycky bavili. Jenom dodám, že table topic je nepřipravená řeč, kdy dostanete otázku, a měli byste skoro hned začít mluvit, časový limit 2 minuty a mělo by to mít samozřejmě hlavu a patu:-)
Měla jsem krásnou otázku, co bych si s sebou vzala na pustý ostrov, tak jsem to převedla na svoji současnou situaci stěhování do Londýna, což se sice pustým nazvat nedá, vzhledem k tomu že tu žije stejně lidi jako v cele  ČR, ale ostrov to je;-) Měla jsem radost, protože jsem dostala moc hezké ohodnocení:-)

Úterý a středa byly v praci ve znamení Dental Expert konference, pro region Evropa a Middle East. Organizaci měl na starost kolega Andy Arnold, kterého mám strašně ráda! Je Holanďan a do práce létá každé pondělí a ve středu nebo čtvrtek zase zpět do Holandska a pracuje z domu, ale každopádně je neuvěřitelně pozitivni,moc pěkně se s nim spolupracuje. Pomáhala jsem mu s koordinaci cele akce. Byli zde zástupci 27 regionu- 40 zemí. Poprvé jsem tu potkala Česku, tak jsem měla radost, že si jednou taky můžu s někým popovídat česky, dosud se mi zda, že jsou tu sami Portugalci;-)
Andy to měl výborně přichystané, dozvěděla jsem se strašně moc novych věcí, seznámila se spoustou nových lidí, to mi ostatně Andy říkal, ze je pro mě jedinečná příležitost a navíc si člověk k jménům, které zná z e-mailů přiřadí i obličeje.
Na konci prvního dne jsem měla mít krátkou prezentaci, ale těsně přede mou se rozohnila žhavá debata, a navíc jsme trošku byli pozadu, že mě Andy poprosil, jestli to přesuneme na druhy den ráno a ja vlastně začnu cely druhý den. Ani mi to nevadilo, měla jsem alespoň trochu času si promyslet, co bych chtěla k tomu, co mám prezentovat, ještě přidat. Během dne mě totiž napadlo par věcí, z moji lékárenské praxe, které jsem si myslela, že by mohly zaujmout. První den byl zakončen v anglicke hospodě, kde už v jeste více uvolněné atmosféře byl prostor k tomu se o lidech dozvědět další zajímavé věci. Dokonce jsme s Tiagem tancovali kousicek polky. Tiago totiž závodně tancoval a reprezentoval Portugalsko, a nějak to Andyho napadlo, v souvislosti s národními tradicemi:-)

Ve středu ráno jsem tedy začínala ja svými 5 min slávy a hrozně fajn bylo, ze tam byl skoro celý tým, tak si o mě mohli udělat obrázek, jak jsem zvládla si stoupnout před 40+ lidí a prezentovat. Byla jsem až překvapená, jak moc pozitivních ohlasu jsem pK dostala. Sama bych to zas tak žhavé neviděla:-) ale potěší to, protože vím, že mě chválili kolegové s dlouhou praxí. 
Konference měla obrovský úspěch, za co patřil dík Andymu, a toho jsem vlastně také při svém času na podiu využila, abych poprosila všechny přítomné o potlesk jako dík pro něj, byl hodně překvapený, ale opravdu si to zasloužil. :-)

BD card and gift from host family
Večer jsme šli ten úspěch s týmem zapít a pak ještě na večeři do úžasné nepálské restaurace. Zjistila jsem, že další kolega má se ženou výročí svatby 29.2. Února, tak jsme se tomu smáli, jak to praktické ;-)
Ve čtvrtek po práci jsem ještě vyrazila do marks&spencer koupit nějaké cupcakes abych mohla vzít v pátek sebou do práce. Kdyz jsem dorazila domů, byla jsem úplně mrtvá, tři dny v kuse se vracet domu po desáté bylo náročné. Musela jsem si jít zacvičit, protože jsem byla tak vyřízená, že jsem nějak energii doplnit potřebovala.

V pátek, na moje neoficiální narozeniny, mě ráno čekalo překvapení v podobě malého dárku a přáníčka od mojich domácích. A v práci jsem dostala další přáníčko, podepsané od celého týmu! To mi udělali obrovskou radost, protože na to museli myslet předem, vzhledem k tomu, ze tam v pátek už část lidí nebyla:-)

BD card from my team
Ještě musím zmínit legrační pokračování příběhu o bankovním účtu. V pátek mi přišla výplata za tři předchozí týdny, takže takový narozeninový dárek trochu;-) vyzvedla jsem si kartu a chtěla ji použit s PINem, který mi během tydne přišel domů. Ale ouha, špatné zadání, tak jsem to zkusila ještě jednou a taky. Říkám si, že asi jsem úplně hloupá, když si nepamatuji 4 čísla. Ale bylo to správně, podle toho co mi přišlo domů. V dalším obchodě jsem si tu kartu blokla úplně, a pak teprve doma poradně prozkoumala, kde je teda problém. No vyšlo mi z toho, že mi to poslali úplně špatně!!!! :-))) hlavně, že mám super vymakanej a tajnej přístroj na generování kódu do internet banky, ale pin mi poslali uplne špatně :-) tak snad během týdne dorazí už ten správný:-) přijde mi to velmi zábavné, tenhle nekonečný kolotoč kolem banky tady:-)

V sobotu mě Michal z Malagy vzal na výlet k moři. Projeli jsme Brighton, a pokračovali na krásné místo kde jsme se procházeli po útesech a bylo nádherně slunečno, úžasný den prostě! Kolikrát můžu říct, že jsem byla na svoje narozeniny v únoru u moře ;-))

Seven Sisters seaside
V neděli jsem si pěkně přispala a vydala se na další průzkumy Londýna s fotakem, ráno bylo krásné slunce, ale pak se zatahlo, foukal vítr. Ano, to je další věc na kterou si ještě zvykám- to že je teď hezky, neznamená, že za hodinu nebude černo a konec světa a slejvák jako blázen;-) ale i tak jsem toho prošla celkem dost, že teď jen ležím v posteli, píšu a raději se nebudu dívat do mapy kolik to bylo km, nohy to rozhodně pocítily;-)

Co tak ještě dodat na závěr? Hm, díky za přání k narozeninám! :-) a budu se dál snažit psát a hlavně se každý den učit novým věcem. Po tom prvním měsíci si už přijdu zabydlená a částečně sžitá a novým prostředím, tak můžete pomalu začít plánovat nějaké návštěvy tady:-)

My BD tulips