Květen #3

Zpatky z Leicesteru, kratky tyden pred nami, protoze bylo to volne pondeli 26.

S Keithem jsme finisovali nas pharmacy booklet, prehled vsech zemi v EMEA s detaily zamerenymi prave na lekarny a celkove pharmacy channel. Nebyt Keitha, tak to asi nikdy nedodelam sama, jestli jsem to jeste nezminovala, ma obrovsky designersky talent, takze vytvorit novy template mu trvalo tak 2 hodiny, a setkalo se to s obrovskym nadsenim. Dream team! Vetsina, sice rikala, jak jsem odvedla skvelou praci, ale vzdycky jsem ji pripominala, ze to neni pouze moje zasluha. 

Kratky tyden, ale pro jednoho kluka z Portugalska jmenem Tiago,jeste kratsi, protoze ve stredu odpoledne vyrazel na sever Anglie na Blackpool tanecni soutez. On totiz mily Tiago drive zavodne tancoval a to na velmi vysoke urovni, reprezentoval Portugalsko prave na teto svetove soutezi, a ted mel moznost tam jet jako divak a podporit sve zname. Moc se tam tesil, a my mu to vsichni prali, jen diky tomu prisel o tymovou veceri, ktera byla s celym sirsim tymem, ne jen my, co chodime na vecere celkem casto, nebo se to alespon tak zda. Takhle byla jako oficialni privitani me, Tiaga, Keitha a oslava Sercanovi svatby... 

Ale mame WhatsApp, takze jsem mu prubezne posilala fotky a komenty, ze o atmosferu neprisel, jen porovnani moji luxusni vecere se sendvicem ve vlaku, bylo trochu skodolibe:)

 Ale od zacatku, Joachim nam vybral luxusni polskou restauraci v South Kensington,jako predkrm jsem mela tatarak s kolegou Joem napul. Jako expert jsem mu ho pekne smichala, zavzpominala, jak tuto roli vzdycky doma zastaval nas tatka, protoze to smichani je prece nejdulezitejsi ;-)

Jazyk

Me, Joe and chocolate mousse

A hlavni chod jsem mela salat s pecene cervene repy a hovezi jazyk, a pak jeste cokoladovou penu jako moucnik. Ja to rikam porad, ze tu jen chodim do restauraci ;-) A nemim zapomenout vino behem vecera a pak 3 kola panaku vodky, ktere nam Joachim tak trochu bez naseho vedomi objednal. Jako moje prvni vodka v zivote, nejak mi to nikdo nechtel verit, tak jsem jim vysvetlila, ze to ze jsem z CR jeste neznamena, ze tam pijeme vodku misto vody, pivo mozna, ale ja nejsem asi uplne spravny prihlad Cecha, protoze jak vsichni vime moje prvni a posledni pivo jsem mela tady v Anglii v unoru...

Cekala jsem jak mi bude spatne druhy den, ale jediny zpusob jak se u me projevuje kocovina je, ze jsem uplne svezi ale probudim se tak v 5 rano a rozhodne uz nemuzu usnout, takze se vlastne unava dostavuje az na konci dne, kdy jsem uz opravdu nepouzitelna, ale spis nevyspanim, nez cimkoli jinym... OK, konec filosofovani na alkoholismem:)

 Ctvrtek, patek celkem klidek a moje prace, plus pokryti Tiagovych marketu, kdyz byl pryc. Joo, vlastne jeste bylo vzruso se serverem na kterem jsou globalne ulozene vsechny prezentace, pro reprezentanty. Objevila jsem to uplne nahodou, kdyz jsem mluvila s ceskou managerkou o uplne necem jinem a ona mi jen mimochodem rekla, ze ji to zas na iPadu nejak nefunguje. Docela husty, protoze probehl nejaky update a vypadalo to ze veskery obsah je pryc. Nastesti tam byla Marie a ta se ujala reseni situace, a ke konci dne se  vsechno vratilo zpet... Asi to nezni nejak moc zajimave, ale bylo to celkem velke...;)

O vikendu me v sobotu cekal beh na podporu vyzkumu rakoviny. 5km. prihlasila jsem se za ucelem potkat treba nove lidi a podporit dobrou vec. Vybrala jsem si Regent's Park, ktery mam moc rada, je to moc hezka cast Londyna. Vsichni meli růžová trička a celkově tam bylo asi 3200 účastníků plus jeste lide, co je přišli podpořit. Ze zacatku jsme běžela, ale asi jen tak 2 km, abych nekecala a nevypadala jako nějaký hrdina, dále jsem pokračovala rychlou chůzi, kdyz najednou za sebou slyším : " jak je to jeste daleko, do cíle to rozhodne nedávám. Už mě píchá v boku a nemůžu..." Tři česky nahlas vyjadřovaly to, co jsem si zrovna rikala taky ;-) tak jsem se k nim přidala a tu druhou polovinu jsme spolu došly/ doběhly :-) dostaly jsme i medaile- stříbrné, tak jsme si dělaly srandu, že druhé místo není vůbec špatné;-) nikdo přece neví, ze ji dostali uplne všichni, co dorazili do cíle;-))

Holky potom pokračovaly do Hyde parku, kde měla Česka parta v planu hrat volejbal. Volejbal? No tak tam nesmim chybet, i kdyz jsem mela v planu byt doma brzy. A navic, dalsi novi znami... Nejdrive jsme se stavily koupit jidlo, dorazily do parku, pekne se najedly a pozorovaly prvni dva tymy jak hraji. Ja jsem naposledy hrala tak 3,5 roku zpatky, a to celkem pravidelne s partou lidi z gymplu, a strasne me to bavilo, jenze nejak postupne ubylo casu a zajem z vice stran,ze to nakonec padlo.
Trosku jsem si rikala, ze asi po tak dlouhe dobe to nebude nic moc vykon, ale jen co jsem si stoupla na hriste a dostala do ruky mic, vsechno se vratilo, clovek nezapomina. A hlavne se vratila moje soutezivost a opravdova laska k tomuhle sportu. nakonec jsem hrala 6 her v kuse:) Asi si tady budu muset najit nejaky klub a chodit hrat casteji.

Nedele byla klidek, rano uklid, prani, zehleni, odpolko hodinovy telefonat s kamaradkou Newshou z Tucsonu- aaa, jak rada bych se tam vratila. Tak snad nekdy z blizke dobe se to zase povede... A pak jsem jela za Tiagem na Hammersmith, potrebovali jsme spolu vytvorit prezentaci na team meeting, co byl v pondeli.

Tiago,Andy A, me BDay pic for Joe

Tento tyden pondeli, utery jsem meli dva meetingy. Nejdrive nas tym, sam o sobe, zase priletel i Prasad z Honkongu. Uz jsem to urcite zminovala, kdyz tu byl posledne, ale je to strasne zajimavy clovek, strasne dobre se s nim spolupracuje. Ma na starost oblast Asie/Pacific and Latin America, mam rada styl kterym premysli, otazky ktere poklada jsou vzdycky k veci, a vyrazuje z nej naprosty klid, plus je take puvodne farmaceut :)

White chocolate passionfruit cheesecake

Druhy dem byl meeting a Oral health category teamem, abychom se vic stmelili a vytvorili strategii spoluprace. A vecer byla tymova vecere- ja vim, uz jsem s tim trapna, ale vazne to neni kazdy tyden, to se jen zda;)

Nevim proc, ale ve stredu jsem mela uplne divnou naladu, a nejen ja, Keith, Andy a i Tiago. Asi to byl vysledek dvoudenniho sezeni, a ze se nam tim nakupila prace... nebo unava, nebo proste jen erupce na slunci, ale treba ja jsem byla uplne bez chuti do zivota a celkove me to nejak nebavilo. A prvne jsem se si rikala, ze po tech dvou mesicich uz se vazne tesim na to, az koncem cervna poletim na chvili domu a uplne od Anglie vypnu... Uz ted vim, ze jen co budu odjizdet, bude se mi styskat a budu se sem tesit, ale v tu stredu, jsem si vazne rikala, ze se nemuzu dockat. Takze mimochodem, kdo to jeste nevi- 20.-24.6. jsem v CR! :) A hodlam si to poradne uzit! :)

Ve ctrvtek rano jsem dorazila do prace, s daleko lepsi naladou, asi jsem se z te predchozi vyspala. Keith uz tam byl, prekvapive brzy,ale vypadal jeste strhaneji nez den predem. A duvod jsem se dozvedela v zapeti. S pritelkyni Laurou, oba ve stejnou dobu maji 3 mesicni staz tady v Londyne, jen kazdy v jine firme. A kazdy mesic se stehuji do noveho pronajmu. V nedeli se prestehovali z prvniho bytu do noveho, ale ten nebyl nic moc, spinavy a zdaleka ne takovy jako na fotkach. Kazdopadne se s tim tedy smirili, a nejak se snazili najit pozitiva- je to jen na mesic, pekna lokalita, stejne tam vlastne jen prespavaji atd... Jenze ve stredu-v ten divny den, se oba vratili jako prvni domu a zjistili, ze cely dum byl vykradeny, vcetne bytu, kde bydli oni. Takze prisli o oba Macbooky,iPad a nejake penize. Fakt super zazitek, kdyz jste v cizim meste, v byte, ktery se vam nelibi, a najednou nemate nic, co vas spojovalo s domovem... Vubec se nedivim, ze toho uz na nej bylo opravdu moc.

Pri obede nas prekvapil Tiago otazkou, co bysme rekli na to, ze by nam v patek vecer udelal veceri. Naprosto jednoduchy napad, ale zvedl vsem naladu, uz jen tim, jak jsme to zacali planovat. Dohoda znela, hlavni chod- portugalskou specialitu, vari Tiago, Keith s Laurou obstaraji vino, a ja mam na starost desert.
Z prace jsem tedy rovnou zamirila do Tesca nakoupit vsechny potrebne suroviny. Mela jsem nejakou predstavu, ale finalni rozhodnuti prislo az v obchode. Udelala jsem nepeceny dort ze zakysane smetany s cerstvymi malinami, kousky cokolady, prokladane klasickymi susenkami jako jsou Bebe a nakonec polite cokoladou. A protoze kdyz jsem to vymyslela a prichazela s ruznymi variantami Tiago mi jmenoval suroviny co ma rad: kokos, kondenzovane mleko, cokolada, ovoce... Tak me napadlo jeste udelat kulicky z kokosu. Jenom maslo, kokos, brusinky a to kondenzovane mleko. Cely vecer jsem se tim perfektne zabavila, hrozne dlouho jsem takhle pro vic lidi nevarila, tak jsem si to uzila.

V patek jsem vzala par kulicek do prace, ze je otestuji na Andym. Nejdriv na me koukal, jestli si z nej nedelam srandu, kdyz jsem mu rikala, ze je to jen pro nej. Pak ze si teda jednu vezme, a ja na nej, ze jsou vsechny pro nej, ze kluci dostanou svuj dil az vecer. A jak ochutnal, tak povida: "hmm, tak ja je teda dojim, nejlepsi kokosove kulicky, co jsem jedl." Tak jsem se musela smat , protoze jsem to presne cekala;-)

Tiagovi jsem nabidla pomoc v kuchyni, tak jsem to smerovala na 7:30 k nemu, celou cestu metrem-asi 20 min jsem stala a drzela tu nadobu s moucnikem, celkem se to proneslo.. A kdyz jsem uz byla na Hammersmith tak mi volal, jestli muzu jeste neco dokoupit v mistnim tescu, tak jsem si jeste vystala nekonecnou frontu a pak uz jsem byla rada, ze nebydli moc daleko, protoze jeste chvili, tak to tam snad nekde polozim a rezignuji. Delal si ze me pak srandu, ze jsem musela spalit ty kalorie co nas v tom moucniku cekaly :)
A jeho specialita byla strasne zvlastni, 4 druhy masa: chorizo,sunka, klobaska/parek, a veprovy steak, to vsechno v sendvici, pokladene syrem, zapecene a navrch prislo to nejdulezitejsi- omacka z rajcat, cesneku, cibule, piri piri koreni a piva. Jako trochu nam to vsem prislo jako kdyz Pejsek s Kocickou varili dort, ze si znas musi delat srandu, co tam vsechno pridava. A to jsem jeste nezminila, ze navrch se to zasypalo hranolkami, ktere jsem snad hodinu smazila :)
Celkove Tiago vzdycky ji tak 3x tolik co ja a Keith dohromady ;) ze nechapu, jak muze mit tak vymakanou postavu... Ale tohle kdyz jsem videla, tak mi bylo jasne, ze budu rada, kdyz dam mozna tak polovinu.

Malinovy desert-chutnal lepe nez vypada;)

Jeste se k nam pridala Patricia (na moji pozici loni) take Portugalka, a ta rikala, ze se ji to tom dokonce zdalo a ze se nemohla dockat :) Privezla prave portugalske vino, tak byl Tiago uplne u vytrzeni, ze je to skoro jako doma.

Tiagova specialita

Prekvapive tato prapodivna kombinace chutnala dohromady vyborne, moc se mu to povedlo atmosfera byla skvela, ale jedine co nechapu je, jak neco takoveho mohou jist v lete v horkem Portugalsku, pro me by to bylo jidlo na krutou zimu, kdy se clovek chce nasytit... :))) Ale jiny kraj, jiny mrav! Jo a v prekladu se to jmenuje "Mala francouzka", tak nevim ;)

Kdyz vsichni pred pulnoci odesli, jeste jsem mu pomohla s uklidem, i kdyz to odmital. Jake prekvapeni, kdyz jsme to ve dvou meli behem 15min uklizene :) Dream team! Jeste jednou jsem mu dekovala za super napad, a on rikal, ze to byl proste spontanni napad, jak nam vsem zvednout naladu po tom zvlastne divnem tydnu. Taky jsem videla par videi z jeho profesionalni tanecni kariery, ma to holt v krvi :)

Dinner selfie!

Domu nocnim busem a hura pekne se prospat s vidinou vikendu pred sebou.

Sobota klasicka, nejake domaci ukony, pak jsem mela v planu neco malo do prace a take malinky shopping, ale to opravdu jen pro par nutnych veci. To jsem obstarala tady kousek v Hounslow, pak si tam sedla s pocitacem do Starbucks, dopsala minuly blog, rozdelala tento a jak se mi vybila baterka, pokracovala domu. Vecer jsem po strasne dlouhe dobe skypovala pres 3hodiny s Ondrou v Kalifornii, a zjistili jsme, ze je uplne jedno ve ktere zemi jste jako intern/ stazista. Starosti a radosti, pocatecni naivita a postupne objevovani reality jsou proste uplne stejne :) A at si uz vsichni kolem vas mysli kdovi jake meni si v tom zahranici nevydelavate, realita vsedniho dne je, ze "Ma dati, dal" se vam tak nejak rovnaji... Ale zivot je od toho aby se zil, takze jsem se oba shodli na tom, ze zivotni zkusenost k nezaplaceni :)

Nedele naprosto nadherna, tak jsem se rozhodla jit dopolko zase do Osterley parku, kde jsem se zase naprosto neuvazene spalila, ale take si pocetla knizku, nalakovala nehty, prosla si svoje oblibene kolecko, neco malo nakoupila v tescu, dala pozdni obidek a pak vzala pracovni pocitac a vyrazila smer Hammersmith. Meli jsme s Tiagem domluveno, ze oba potrebujeme dodelavat veci do prace, tak ze se nam lepe bude pracovat kdyz budeme vedet ze ten druhy je vedle a podporime se navzajem. Sedeli jsme ve Starbucks skoro tri hodiny. A o pul osme uz nas to nebavilo, navic venku bylo porad moc pekne, a stejne by nam v 8 zavreli.
Ve skutecnosti bylo venku tepleji nez uvnitr v klimatizovane kavarne. A pak Tiago prisel s dalsim super napadem se jit jen nekam projit. Nakonec jsme dosli az do South Kensington, a to je co rict, protoze jsem oba meli tezke tasky z notebooky. To moje HP je neskutecne zavazi, a on mel dokonce jeste i svuj osobni. Ale i tak bylo proste krasne, ja mela jen letni saty a botky a na to ze bylo uz celkem dost pozde vecer, tak porad bylo teplo. Dosli jsme do Holland parku, kde jsme sedeli, snedli sendvic- teda Tiago si ho koupil, dal mi kousek a pak rika, jestli chci jeste. Ja na nej jen tak koukla, s tim, ze mi v hlave slo, ze byl fakt dobrej, ale nechci mu to snist :) a nez jsem neco rekla, uz mi to podaval se slovy "jasne, ze chces :)" Ja to rikam porad, ze jsme sehrany tym. Pozorovali jsme deti hrat frisbee, fotbal, rugby a proste jentak si uzivat nedelni vecer. Po devate jsme se zvedli a jeli domu. Doma jsem pak jeste chvili neco dodelavala, ale mela jsem strasne super pocit z krasneho dne. Takze vlastne ten divny tyden byl zakonceny paradnim vikendem, kdy jsme vsichni nacerpali sily do dalsich dni :)

Odpocinek po dnesnim prichodu z prace;)

A ted treba mam radost, ze jsem tohle dokoncila :) Jdu si zacvicit a muzu si odskrtnout, ze uz mi bude zbyvat jen 9 dni do odletu DOMU! :) Jee, ja se na vas uz vazne tesim.

Kveten 2

Birmingham

Hej decka, on uz je cerven! Nevim, proc jsem tak prekvapena, ale hrozne to utika! Tomu, kdo nema stejny pocit, se omlouvam :)

Posledne jsem psala o tom, jak jsem se opalovala v parku o vikendu, a ze me cekal tyden v praci, kdy byla cast tymu v Dubaji, tedy prelozeno- Tiago out of office = 2x tolik prace, coordinovat i jeho markety.
Kazdopadne ze zacatku tydne, bylo vse celkem v klidu, dokonce jsme si s Kiethem uzili 2x obed venku na zahrade GSK housu a bylo to primo z grilu.

Book store

Pak se neco stalo ve stredu, ani nevim co konkretne, ale najednou se na me hrnuly pozadavky ze vsech stran, a vlaste i Marie byla odpoledne pryc, Keith take a ja byla sama nechana resit situace, ve kterych by mi normalne Tiago poradil, co delat. Celkem stres, ale nakonec jsem nasla reseni na vsechno, sice jsem si trochu sahla na svoje maximum, ale celkove jsem vlastne mela moc dobry pocit, ze jsem to zvladla. Ale byla jsem totalne vyrizena, ze jsem v 5.30pm  pomalu vyrazela domu ( a to znamena celkem dost brzy;)
A presne v tu chvili mi volal Tiago z Dubaje, jenom tak pozdravit, jak se mam, ze on ty svoje meetingy ma uspesne za sebou, a ze ho vsichni chvalili. Nevim jestli to byla empatie, nebo jsem opravdu jen hodne uzky tym, ale normalne jsme si psali, ale to ze mi zavolal, byl jeho momentalni stav mysli. Ale nacasovani naprosto uzasne, po celem tom odpoledni, kdy mi hlavou slo : kez by tady byl, abych ho mohla poprosit o radu.  Ten telefonat par minut, byl opravdu neco, co jsem potrebovala. Proste jenom slyset, ze at uz je x tisic km daleko, i na tu dalku mi to ohrome zvedlo naladu, a zlepsilo narocny den o 100%. Zbytek tydne byl v podobne rusnem tempu, a na druhou stranu definovany kompletne prazdnym officem, vsichni meli velky meeting s nemeckymi klienty, ze v jednu chvili v patek jsem tam byla uplne sama. Hoooodne divny pocit, nastesti se pak na odpoledne vratil Keith, tak jsem tak sama nebyla :)

Nasledoval prodlouzeny vikend 24.-26. kvetna, druhe volne pondeli v kvetnu. Dalsi az v srpnu ;(
Kazdopadne na tento vikend jsem mela naplanovanou navstevu u Vitka v Leicesteru. Prekvapive jsem neletela, ale mela zabookovany vlak s King's Cross nadrazi  (Harry Potter nadrazi, sice ne nastupiste 9 a 3/4 ) ale i tak se to pocita:)
No, ale nebudem predbihat, dojet tam, problem nebyl, horsi pro me bylo se zorientovat, najit spravny automat na vytisteni listku a potom to nastupiste. Jedna se o mezinarodni nadrazi, vlastne 2 dohromady- St. Pancras and King's Cross. Tolik lidi jsem rozhodne necekala, a ze to bude slozitejsi nez letiste, ktera jsou prehledna, a hlavne jsem na ne asi nejak vic zvykla, bych nikdy nerekla. Nakonec jsem to vsechno nasla, a sedla si do spravneho vlaku, ale mela jsem vazne divny pocit, a i kdyz jsem sedela ve vlaku asi 15 min pred odjezdem, porad doznival pocit stresu, ze to nestinu, protoze nemam absolutne sanci se tam vyznat. Nevim, asi jsem divna, ale radeji ta letiste :)

Book store

Kdo si pamatuje moji poucku z minuleho dilu o sovislosti pocasi a me s Vitkem v UK pohromade, si muze byt jisty, ze se to potvrdilo. Jestli jsem tyden predtim byla spalena od slunce a 25C, tak tento vikend bylo minimalne o 10C mene a hlavne kdyz jsem se blizila k Leicesteru, tak se normalni dest promenil v desny lijak, takze nez jsme s Vitkem dosli na misto urceni, destnik/nedestnik vsechno bylo promokle...
 Nejvic srandovni zazitek bylo moje ubytovani. Ale jste vas musim uvest do obrazu, aby vynikla ta vtipna pointa.

Kdyz Vitek prijel na zacatku kvetna do Londyna, mel bookovane ubytovani v Hotelu tady 5min od meho domu. Dosli jsme na recepci, bylo mu receno cislo pokoje, tak jsme ho nasli, otevreme a ouha: uplne stavniste, koupelna, bez kachlicek, vsude prach, pohazene zednicke naradi atd. :) Tak to sel Vitek reklamovat, a na druhy pokus to bylo lepsi.

Moje story je nasledujici: Vitek v Leicestru bydli na ubytovne/kolejich, tak se mi zeptal, jestli je mozne se tam ubytovat na 2 noci. Vyplnil za me vsechny dokumenty, poslala jsem mu kopii pasu a v sobotu jsem si jen mela vyzvednout klice od pokoje. Uz prvni informace, ze to vlastne jdeme vyzvednout do nemocnice, ve me vzbudila otazku, jestli to bude ubytovani na oddeleni psychiatrie nebo tak neco ;-) Dorazime na misto urceni, typek tam zacne prekotne hledat v seznamech lidi, co si maji pres vikend take vyzvedavat klice, a ze jako nic, ze tam nejsem. Ja jsem se musela smat, protoze mi to proste prislo komicke, Vitka pekne stvalo, ze kdyz se snazil o komunikaci s tou ubytovaci pani, tak mu bylo receno, ze vse ok, ale pak uz nedostal zadne potvrzeni. No proste jsem tam nic zamluveneho nemela, jeste se to snazil domluvit pres telefon, ale bylo mu receno, ze nastala najak chyba, tak ze si mam hledat ubytko jinde:)

Smoked goat cheese sandwich at Food and Drink Festival

Situaci jsme vyresili s pomoci strejdy Googla, kdy jsem si u Vitka na pokoji, zabookovala typicky anglicky Bed and Breakfast, kousek od te jeho ubytovny. Potom uz se mohlo pokracovat v nasem puvodnim planu= vzlet do blizkeho Birminghamu. Ano, a to by nebyla nase dvojka, kdyby jsme tam neprijeli a ono neprselo jako blazen.






Maji tam pekne nadrazi, musim rict ;-) Nebo alespon jsme tam ztravili dost casu, kdyz jsme se tam asi dvakrat zasli schovat a preckat nejhorsi. Ale ted vazne, Birmingham moc hezke mesto, a zvlastni zaroven, tim jak tam je propojena moderni architektura s historickou. Ten den tam byla gay parade, tak jsme se dost bavili komentovanim ruznych oblecku, a celkove kritizovanim britskeho "vkusu"pro modu.  Ty holky tady chodi postrojene jako strasidla "a nikoho to nezajima"- nase/ Vitkova nejoblibenejsi hlaska :))
Kdyz jsme se rozhodli sednout si do Starbucks a preckat tam ten nejhorsi slejvak, samozrejme ze hned vysvitlo slunko, a zatahlo se jak jsme vysli ven. Take jsme objevili naprosto paradni knihkupectvi- z venku vypadalo celekem normalne, ale uvnitr byla neuveritelna atmosfera 3 patrove stare budovy. Snad to trochu na vas dychne z fotky. Vitek si tam koupil 4(nebo 3) knizky! A pry je ma uz momentalne skoro vsechny prectene. Jeste jsme trochu pochodili, po centru, zavtipkovali si nad sochami nasim specifickym ironickym humorem a pak se vydali na cestu zpet do Leicesteru ( ctete Lestru;)

English breakfast at my B&B

Celkem nas to zmohlo- kombinace deste, zimy, a chozeni po meste cele odpoledne. Dorazili jsme "domu", dosli me ubytovat a potom uz nas cekala dalsi prijemna zalezitost v podobe vecere ve Vitkove vyhlidnute japonske restauraci. Musim rict, ze jsem zase o neco chytrejsi, porotoze jsem se o Japonsku od nej dost dozvedela :) Po vzborne veceri, jsme zasli do Tesca nakoupit vino, a nejake sladke/slane abychom ten den nalezite zakoncili. O pul dvanacte jsem padla vycerpanim do postele, ale nastavila budik, abych rano stihla snidani, ktera se podavala jen do 8:30- jako co to je za cas ? :)

Boat models

V 10:30 jsme sli na msi, moc pekna, kasne doprovazena sborem a sbormistrem, ktery to prozival jako kdyby to byl jeho posledni den. Dale byla na programu prohlidka Leicestru, a hlavne Food and Drink festival. Jidla z celeho sveta, ze jsme se zase nemohli poradne rozhodnout, co si vybereme. -Take se vam zda, ze jsme s Vitakem nedelali nic jineho, nez jedli?;-) Aby nam po jidle, desertu a kafi pekne vytravilo jsme se vzdali na prochazku do blizkeho parku, ktery nakonec byl pekne velky, ze jsme v nem stravili cele odpoledne. Hned ze zacatku nas zaujali mistni duchodci, kteri na jezirku pousteli modely lodi a prozivali to jako mali kluci. Sedeli a pozorovali jsme je nejmene pul hodiny... Park je propojeny s mistem kde drive stavalo opatstvi, tak tam byla i bylinkova zahradka, kde jsme si zopakovali poznavacku z botany... Ehm, ehmm na slozeni zkousky by to zdaleka nebylo, ale co, magistri uz jsme :) :) :)

Na kaficku :)

Our Pies

Bylo prekpapive moc hezky, slunko svitilo, ze jsme se i trochu opalili. A dalsi zajimave misto byla mala "zoo"v jednom konci parku- kralici, slepice, morcata, kozy, andulky, pavi, bazanti. No, takze jsme tam jak ty male mestske deti okukovali zvirata, se kteryma jsem treba ja vyrustala:) Vitek krmil slepice travou a museli jsme se tomu smat, ze delame, jak kdyby ty hloupe slepice byly nejaky div sveta, ktery v CR nemame:) Cestou zpet jsme se stavili zpet na festivalu koupili "kolac" s jelenim masem, lososem a jeden sladky s lesnim ovocem. A ano, opet jsme se tim naladovali k prasknuti, a jeste nam pulka z kazdeho zbyla na druhy den na obed.

Ehmm, Chocolate..? :)

V pondeli jsem si zase dala typickou anglickou snidani- vejce, slanina, toust, fazole. Tentokrat uz ale bez fazoli a slaniny, a vydali jsme se brouzdat po meste, sednout si na kaficko, koupit mi destnik, dorazit kolace k obedu a pak uz jsem pomalu vyrazela zpet na cestu do Londyna. Jo a zase prselo... :) Jake prekvapeni v Anglii. Do Londyna jsem dorazila po hodine klimbani ve vlaku. a Po ceste domu se zastavila na Hammersmith na pokec s Tiagem, ktery den se o vikendu vratil z Dubaje.

Tak mi vsechno vypravel, jak to tam zvladl, jak moc ho tesil uspech a uznani za ten trenink, co tam mel na starost a take jak absurni je to misto. Umele vytvorene na pobrezi v pousti, plne luxusnich obchodu, a vzmozenosti typu sjezdovky uprostred obchodaku atd. Nejvic me prekvapil, kdyz mi rekl, ze mi provezl darek a vytahnul parfem/ esenci. Vyrobenou tam, takze celkem tezkou, a hlavne staci miniaturni kapicka a citite to jeste hodne dlouho, ale vybral ji moc dobre, libi se mi a kdyz se to spravne nadavkuje( to bych jako farmaceut mela zvladnout;) tak voni moc pekne...

Gift from Dubai

Marie, nase manazerka o nas rika, ze nas dva vidi jako vyborne fungujici dvojici, dvou lidi, kteri k sobe maji hodne blizko, asi jako bracha a segra, vytvorili si svuj druh komunikace, a internich vtipku a nedaji bez sebe ranu, a tim tvorime vyborne fungujici tym. A je to hlavne tim, ze prozivame vsechno spolecne. Rikam to proto, abych vysvetlila, ze ten vyber parfemu trefil naprosto presne, a bylo strasne hezke ho pozorovat, jakou mel radost, kdyz videl, ze se mi take libi...

OK tohle uz je nejak podezrele dlouhe, takze koncim pondelim 26.5. a dalsi dva tydny popisu v dalsim postu. A omluva jestli tento zni tak nejak kostrbate, ale mela jsem ho rozepsany cely tyden, a vzdycky pridala par radku a necetla celkovy vystup.
Ale co, ten zakladni ucel, pobavit a sdelit info to urcite splnilo :)