Dalsi napln meho programu doma, hned prvni vecer ve ctvrtek. Vecere s rodinou U Lva, musim se smat, kdyz si vzpomenu, jak mi Honza vypravel, ze mi chtel koupit kytku, a zapomneli na to cestou, a ze mu prislo hloupe mi utrhnout vedle v parku serik. A ja presne kdy jsem okolo tech seriku predtim sla sama, jsem si rikala, ze je v Anglii moc nemaji, a jakou by mi udelal radost. Takze mi pro nej nakonec dobehl :)
Taky to byly uplne prvni hodiny doma, takze jsem jeste porad pouzivala anglicke terminy- napr. zitra mam v xhod meeting s nekym- a vsichni na me koukali, jestli jsem spadla z visne, ze to zni pekne divne. Taky jsem hodne gestikulovala rukama, az se me Tom, co nas obsluhoval, zeptal, jestli v Londyne netrenuji nahodou karate. Malickosti typu 15min konverzace s Charliem, venku pred restauraci, kde hrali super pisnicky z 80.let... Sedet u stolu s lidmi, kteri pro me tolik znamenaji, a i kdyz to neumim moc dobre rict nahlas, tak mit moznost je pozvat na tu veceri, vyuzit ten cas a atmosferu byt nekde spolecne, bylo k nezaplaceni. Plus jeste nemluvim o super jidle a bezkonkurencnim servisu...
V patek, jsem stihla kadernika, zaujmout vsechny lidi na Tride miru moji kombnaci cerveneho saka, modrych satu a vyskoych podpatku, ktera mi prisla uplne obycejna, ale prisaham, ze nikdy predtim jsem si nevsimla, aby se po me otacelo tolik lidi vsech vekovych kategorii... Az jsem si rikala, kde je chyba.
Navsteva lekarny, dalsi hodne srdcova zalezitost. A jeste se me Ales ptal, kde mam bile obleceni, ze myslel, ze si budu chtit zavydavat. - Kdybys mi to rekl predem, tak bych nevahala ani vterinu :) Jeste vlastne jsem byla v lekarne pozdravit Jitku uz ve ctvrtek vecer na 10 min pred koncem, a zrovna tam byl u magistry Katky anglicky mluvici pacient, tak jsem vypomohla s komunikaci. Prislo mi to jako strasne pekna nahoda, ze jsem se vratila z UK, byla tam snad 3 minuty a najednou tam byl pacient z Anglie. Takze jsem si vlastne zavydavala. sice v dzinach/ ALE vedle tary, Alesi ;)
Obidek s Jitkou a Alesem U Lva v patek jako za starych casu. Potom zaridit nejake malickosti, rychle domu, a zabalit na muj vylet do Plzne a Karlovych Varu.
Sobota v Plzni u Jandovskych, spojena s vyletem do Varu za rodinou Misi Urbana, strasne super a nabijejici zase na dalsi dobu dopredu. Rocni Vilma, je kouzelna princezna. Michalova mamka, nas vsechny hostila jako nejvzacnejsi delegaci. Jeste ted vzpominam na vyborne spanelske ptacky,chlebicky, roladu, vyvar s nudlemi a hlavne na domaci bramborove knedliky, ktere jsem si musela pridat, ze jsem jich nakonec mela 8! :) Ale po tech mesich v UK, opravdu prisly k chuti. Stejne jako mamky segedinsky gulas s klasickym knedlikem doma den predtim. Pocasi nam pralo, ze jsem si uzili vsichni slunka behem Vilmicky spaci prochazky behem odpoledne...
Cesta zpet do Plzne nas s Vilmou obe zmohla, ze muj ukol udrzet princeznu vzhuru trochu nedopadl, protoze jsem usnula taky :) Nedelni dopoledne jsme jeste prosly Katky oblibenou trasu kolem Radbuzy a pak uz smer nadrazi, domu do Pce.
Vecer narozeninova vecere s Lenickou, kde jsem spraskala zase vybornou veprovou panenku a navic mega obri Tiramisu- to mas Leni jeste u me, protoze kdybys me nepremluvila, nikdy si takovu obri porci sama nedam :)
Velikonocni pondeli konecne doma, nic nedelani. Jenom vareni obeda, nemuset nikam spechat a jen vedet, ze vecer v 5 vyrazim opet do Prahy, tentokrate na 2 pracovni dny v ceskem GSK.
Take nesmim zapomenout, ze jsem byla na 45min na navsteve u souseda Johnnyho, poprat dodatecne k narozeninam a jeste si odnest moje darky k narozeninam :)
Ono se to mozna z toho popisu tolik nezda, ale kdo me doma zazil, tak vi, ze jsem opravdu nekam pribehla, byla tam vyhrazeny cas, a uz zase letela dal, abych opravdu vsechno stihla podle planu. A to pondeli dopolko jsem fakt byla rada, ze nic v planu neni, protoze se mi za ty predchozi dny nakumulovalo tolik prijemne unavy, ze jsem potrebovala dobit.
Pondeli tedy zase zpet Praha, tentokrat mi azyl poskytli Michal s Oldou, coz bylo opet moc fajn, ze jsem mohla pokecat i s Oldou, a sdelit vsechny zazitky, co Misa, slysel uz doma ve Varech. K veceri jsem mela rizek s bramborovym salatem- ano ja, ktera tohle zrovna moc nemusi, ale jak rikam 3 mesice v UK udelaly svoje :)Snidane pripravena Michalem vecer predem, byla jak pro 2 lidi na 2 dny :) Jenze zname jeho mamku, takze vime odkud vitr fouka s preciznosti priprav pro navstevy:)
Uterni napl prace byla field visit s ceskou GSK dentalni reprezentankou, takze jsem mohla videt co vsechno obnasi denni napln prace, jak komunikuje materialy a jak pouziva ty eSales Prezentace, na kterych mi v Londyne pracujeme. Martina moc prijemna slecna, myslim ze jsem celkem dost zmenila svuj pohled na reprezentanty a musim smeknout, protoze vim, ze ja bych na tuhle praci nemela...
Odpoledne jsem zase stihla dalsi neplanovanou navstevu spoluzacky Danci z gymplu a jejich dvou uzasnych kluku 2 leteho Matyase a 2mesicniho Rudolfa. Obdivuji Dancu, ja ma vsechno pod kontrolou a celkove jak ze vsech vyzarovala spokojenost. :)
A vecer byl sraz s kamarady s fakulty. Jsem strasne rada, ze tento muj last minute napad vysel a mohla jsem se dozvedet novinky ze zivota jak osobniho, tak profesniho, a ze jich bylo dost! :)
Streda byl sales pharmacy reps meeting- dalsi podnetna zkusenost,sedet v mistnosti se vsemi 10 ceskymi pharmacy reprezentatny, porozumnet, co zrovna hybe jejich svetem a jak my tady v Londyna na globalni urovni muzeme ovlivnit, aby jejich prace byla jednodussi. Byla tam i Dasa, co mela na starost nasi lekarnu v Pardubicich, tak jsme se nasmaly, ze si rikala ze me musi od nekud znat, jen ji prijde divne, ze jsem z globalniho levelu z Londyna, kde nikdy nebyla... :)
Vecer jsem zase pelasila regiojetem domu, zabalit a jeste stihnout posledni rande, tentokrate uz jenom kousek od domu s Irenkou, moji praxovou sefkou a troufam si rict i kamaradkou. Irenka a celkove kolektiv holek z Helpu me hodne pri startu profesniho zivota ovlivnil, a vzdycky je budu mit vsechny moc rada.
Holky me vzaly takovou jaka jsem, celkem dost presne me odhadly, az se musim divit jak moc dobre. A uz tenkrat videly to co ja jeste ne, ze mozna mam opravdu nejaky dar kolem sebe shromazdovat spravne lidi a vyuzit spravnych momentu...
Kazdopadne Irenky si moc vazim, je jednim z mych velkych vzoru a byla jsem moc rada, ze nam to kafe na zahradce ve Fajnu vyslo. Doufam, ze jsem nemluvila jenom celou dobu o sobe... A bylo moc fajn videt a citit, ze je na me take moc pysna... Tohle jsou okamziky, ktere me hodne zenou dopredu.
Takze velke diky, vsem tady dnes zminenym, za opravdovou podporu.
Ctvrtek rano jsem jste pred odjezdem vlaku v 9:45 am stihla taky kupu veci. Mela jsem od patka vybrane nove slunecni dioptricke bryle, ktere mely byt ve ct rano k vyzvednuti. Takze jsem byla jeste 10 min pred 8. u optiky, pani mi otevrela, jenze jsme zjistily, ze tim jak bylo volno o Velkonocich, tak jsem se s kolegyni sice domluvily na ctvrtku, ale ta moje skla, mela teprve ve ct v 9 prijit v zasilce. Noo, uplne ne co jsem doufala, ale budiz. Bezela jsem jeste do lekarny se naposledy rozloucit s Alesem a Jitkou, kteri mi rekli ze jsem tam jak doma :) Jeste aby ne, kdyz jsem tam stravila posledni dva roky a doma je tak kde mate srdce :) Pak domu, cekat na to jestli mi z optiky zavolaji, ze to do 9:30 stihnou, a nakonec ze ano.
Takze zacala akce slunecni bryle/stinout vlak, kdy me tatka vysadil na zastavce blizko optiky, a jel se pouze otocit kolem bloku, ja jsem doslova dobehla do optiky. Rychle vyzkousela bryle, do kterych jsem se na prvni vterinu zamilovala, podekovat, dobehnout zpet, nasednout do auta, vystoupit na nadrazi. Rozloucit se na nevim jak presne dlouho domu s nasima, dobehnout si koupit jizdenku, zjistit, ze vlak ma 10 min zpozdeni, takze zase dalsi dukaz meho neuveritelneho stesti, protoze jsem to vlastne vsechno stihla. Rozloucit se s mamkou a pak uz smer Praha, Letiste Vaclava Havla a letadlo do Budapesti... :)
Ufff, jenom kdyz o tom vsem pisu citim ten kolotoc a tu spoustu skvelych zazitku, ktere jsem byla schopna vmestnat do tech par dni.
Jeste jednou obrovske diky vsem, a doufam, ze priste bude vic casu a ze se zase vsichni uvidime :)
Žádné komentáře:
Okomentovat