Ve finále jsou ale rychlá rozhodnutí ta správná, takže mi nezbylo nic jiného než se spolehnout na instinkt a intuici a jít do toho naplno! ;-)
Začátek prosince, odpoledne když jsem šla na svoje pondělní Toastmasters setkání. Zazvonil telefon a tam slečna z GSK, že by se mnou rada měla pohovor ohledně pozice, na kterou jsem si v půlce listopadu poslala jentak pro získání zkušenosti přihlášku. Věci dostaly rychlý spad, proběhlo par interview a v pátek po obědě následoval telefonát, že jsem ze všech uchazečů z Evropy byla vybrána já.
Díky obrovské podpoře mého nejmilejšího šéfa šly všechny formality ohledně ukončení pracovního poměru v lékárně vyřídit bez sebemenších problémů. Horší už pro mě byla fáze loučení s kolektivem a lékárnou jako takovou. Svoji práci jsem tam milovala každý den, od pacientů jsem se učila pořád, takže pomyšlení, že moje lékárna už "moje" nebude jsem nesla hodně těžce. Popravdě když toto teď píšu, hrnou se mi slzy do očí, byly to úžasné dva roky, na které jentak nezapomenu...
V lednu jsem byla v Londýně poprvé kvůli předání pozice. GSK House je světové ředitelství, budova ve které je zamestnano 3200 lidi si žije vlastním životem a tempem a ma neuvěřitelně pozitivni atmosféru. Krásné moderní vzdušné prostředí, se stromy kavarnami, tělocvičnou, kadeřnictvím, restauracemi, obchodem, a dalšími vymoženostmi... Základní věci jsem se dozvěděla, zařídila si bydlení, malinko se porozhledla po centru a zorientovala v místním stylu života.
Pak už mi zbývaly poslední dva týdny v práci i doma, všechno zařídit, zabalit- to jsem stejně dělala ráno v den odletu;), rozloučit se s nejmilejšími a jako ten Honza v pohádkách vyrazit na zkušenou do světa. Bez buchet a letadlem, s přetíženými kufry a platební kartou ;-)
Tak nějak přibližně takhle začal můj londýnský příběh, co bude nasledovat dál je už plně v mojí režii. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat